Více informací
Datasheet
Minimální velikost nádrže | 500 litres / 132.09 US gallons |
Maximální velikost | 35.0cm / 13.78inches |
Teplota | 24°C / 75.20°F - 30°C / 86.00°F |
Tvrdost | 10-15ºdH |
pH | 7.0 |
Popis
Červenohlavá cichlida (Vieja Synspila) je barevná a široce dostupná ryba v akvaristik. I když není tak agresivní jako někteří z její rodiny, je stále třeba s ní zacházet opatrně. Přirozeně se vyskytuje v mírně slaných vodách, což v zajetí není doporučováno či nezbytné.
Nastavení Akvária
Pro cichlidy je třeba zajištění dostatečného množství kamenů a rašeliny pro vytvoření dostatečných teritorií pro všechny ryby, ať už jde o jedince nebo páry. Doporučuje se akvárium o minimálním objemu 500 litrů s jemným substrátem písku či drobným štěrkem. Důležitá je také dobrá filtrace.
Chování
Červenohlavá cichlida je středně agresivní druh. V komunitní nádrži s robustními středoamerickými cichlidami může být možné udržet tento druh, pokud je poskytnuto dostatečné množství úkrytů. Doporučuje se dávat pozor na samičku, aby nebyla šikánována. Párování bývá často harmonické, ale je třeba dbát na to, aby samička nebyla obtěžována.
Krmení a Strava
V přírodě je tento druh převážně býložravý, ale v zajetí není náročný na stravu. Doporučuje se podávat kvalitní cichlidí granule jako základní jídlo a doplňovat masitými potravinami jako je kreveta, mušle a bílá ryba. Důležitou součástí stravy by měly být také řasy nebo spirulina.
Rozmnožování a Dimorfismus
Hlavním výzvou při chovu červenohlavé cichlidy je donutit pár, aby spolu existoval v jednom akváriu. Pokud se to podaří, ryby by měly snadno klást ikry. Samec a samice si připraví místo k naplnění ikrami, obvykle velký kámen nebo někdy i jeskyně. Poté samec může být agresivní vůči samici, což je normální, ale samice by měla být odebrána, pokud násilí překročí mez. Ikry se líhnou za 2-3 dny a mladí rybky plavou cca 4 dny po narození. Dospělí rybky jsou skvělými rodiči, ale mohou začít být agresivní k potomstvu, pokud jsou připraveni k dalšímu rozmnožení.
Přírodní Prostředí a Rozšíření
Tento druh je endemický pro povodí řeky Usumacinta, která zahrnuje oblasti západně od Mexika a Guatemaly, stejně jako rozšíření do Belize. Často se nachází v klidných nebo pomalu tekoucích nížinných částech řek a také v různých jezerech. Někdy se vyskytuje v mírně slaných podmínkách, ale není známo, zda může v těchto habitatech dlouhodobě přežít.